(Litomyšl 1832–1899 Praha)
Krajina wz Krkonoš, olej na plátně, 84 x 145 cm, rámováno (W)

Provenience:
Pravděpodobně majetek Dr. Eduarda Alberta (1841-1900);
Sbírka Dr. Georga Alberta (1869-1943), Vídeň;
Soukromá sbírka, Vídeň;
Soukromá sbírka, Rakousko.

Dům umělců, Vídeň, 1904, Kat. č. 1733 (vedeno chybně jako akvarel); potvrdil Mag. Paul Rachler

Děkujeme PHDr. Michalu Šimkovi za odbornou pomoc při katalogizaci díla V letošním roce si připomínáme 120 let od úmrtí Julia Mařáka, kterého lze právem považovat za zakladatele české moderní krajinomalby. Jeho pedagogický přínos pro generaci krajinářů narozených koncem 60. a v 70. letech 19. století, kteří se na pražské akademii rozhodli pro studium v krajinářské speciálce, je patrný nejen z uznání, kterého se i dnes dostává Mařákovým žákům, ale i z uznání, kterého se dostalo z úst jeho žáků samotnému Mařákovi. Navzdory významu i ohlasu Mařákova díla je však jeho tvorba nadále zahalena rouškou tajemna i nepřesností, chybějících datací i identifikovatelných obrazů, které umělec za svého života vystavil. Jedním z obrazů, které můžeme právem řadit k tomu nejlepšímu z Mařákovy tvorby, je i nabízená práce, a stejně jako řada jiných malířových obrazů, ani toto nádherné dílo nám situaci na první pohled neusnadňuje. Naštěstí ale pouze na první pohled. Obraz má na zadní straně štítek z výstavy ve vídeňském Künstlerhausu z roku 1904 a byť popis Mařákova obrazu uvedeného pod tímto číslem v knihách Domu umělců nabízenému dílu neodpovídá technikou, rozměry jsou identické. Navíc nám nabízená práce v poznání Mařákova díla pomáhá více, než bychom si mysleli. Po nuceném návratu z Mnichova v roce 1855 pobýval Mařák u otce v Heřmanových Sejfech v krkonošském podhůří, a právě toto období tzv. potulných let je považováno za období mimořádně inspirativní a plodné na nespočetné množství skic, které se mladému malíři vryly do paměti. A především v tomto období máme doloženo, že Mařák pobýval v Krkonoších. Zatímco během téměř třiceti let strávených ve Vídni navštěvoval Horní Uhry, Tyrolsko či severní Itálii a po příchodu do Prahy v roce 1887 zajížděl především na Šumavu, bylo to právě období potulných let a roky navazující, kdy v Mařákově tvorbě nejvíce rezonovala inspirace i motivy z nejvyšších českých hor. V roce 1858 vystavil Mařák na výstavě vídeňské akademie obraz s názvem Motiv z Krkonoš v Čechách. Stejným rokem je také datována Alpská krajina (Národní galerie v Praze, O 2756). Nabízený obraz i obraz z majetku Národní galerie v Praze mají ve své ompozici společný jeden výrazný prvek – skalní masiv v zadním plánu v pravé části obrazu. Tato myšlenka nás proto při snaze o identifikaci nabízeného Mařákova skvostu zavedla do Krkonoš a vedla k jednoznačné identifikaci skalního masivu i jezera zachycených na nabízeném obraze jako horského plesa Malý Stav na slezské straně Krkonoš. Obraz byl po celá desetiletí na území Rakouska a původně se nacházel v majetku rakouského filosofa a lékaře Georga Alberta (1869-1943), jako jeho majetek byl obraz vystaven právě v roce 1904 ve Vídni. Je na místě předpokládat, že se jednalo o dědictví po jeho otci, významném vídeňském chirurgovi Eduardu Albertovi (1841-1900), rodákovi z východočeského Žamberka, který se stal v roce 1881 přednostou 1. Chirurgické kliniky ve Vídni. Právě Eduard Albert byl bratrem Františka Alberta, v jehož majetku se nacházelo několik Mařákových prací, které dnes můžeme obdivovat v obrazárně Městské galerie Litomyšl. Předpokládaný původní vlastník obrazu nám tak může pomoct i s datací vzniku obrazu, které můžeme vročit někdy do období kolem poloviny 80. let 19. století, těsně přes Mařákovým odchodem z Vídně do Prahy v roce 1887. Vedle svých nesporných uměleckých kvalit a nezaměnitelného Mařákova výtvarného stylu nám tak obraz nabízí také klíč k odhalení onoho obrazu, který byl vystaven v roce 1858 pod názvem Motiv z Krkonoš v Čechách. Za ten můžeme označit právě výše zmíněný obraz z majetku Národní galerie v Praze. Nabízené dílo má navíc k reálnému stavu v okolí Malého Stavu mnohem blíže, a to právě proto, že v něm více než romantická, idealizovaná krajinomalba poloviny 19. století, ožívá předtucha realistického uměleckého snažení Mařákových žáků, především Otakara Lebedy, a že k nim má svým časovým odstupem mnohem blíže. Pro Mařáka typickou práci s oblíbenými motivy potvrzuje i torzo stromu nalevo od středu kompozice, které přesně odpovídá jiné Mařákově práci, publikované v umělcově monografii Jana Loriše (Jan Loriš, Julius Mařák, Praha 1955, obr. 66). Nabízené dílo Krajina z Krkonoš patří i vzhledem ke své provenienci k nejvýznamnějším Mařákovým obrazům, které trh s uměním za posledních 30 let nabídl, a představuje další, velmi důležitý kámen v mozaice poznání tohoto malíře.